K § 700:

Navrhovaná úprava sleduje po vzoru úpravy v italském Codice civile (čl. 230 bis) zařadit do občanského zákoníku zvláštní ustanovení o rodinném závodu. Italský občanský zákoník byl v tomto směru novelizován při reformě rodinného práva v roce 1975 a doplněn o úpravu, ze které návrh čerpá jako z inspirativního vzoru právě s ohledem na jeho ucelenou koncepci.

Některé jiné zahraniční úpravy (např. nový francouzský Code de commerce z r. 2001 se problematikou rodinných podniků zabývá v čl. 121-4 až 121-7, ale řeší jen některé dílčí aspekty, zejména právní postavení toho z manželů, který působí jako spolupracující osoby).

Navrhuje se tedy zařadit skupinu zvláštních ustanovení, která řeší nejen právní poměry

rodinného závodu, jehož provozování slouží k obživě rodiny a na jehož provozování se

členové rodiny fakticky podílejí, ale především otázky práv a povinností zúčastněných členů

rodiny pro případ, že není ujednáno něco jiného.

Navržená úprava usiluje vyplnit prostor, kdy členové rodiny pro rodinný závod fakticky

pracují, aniž se jejich práva a povinnosti spravují zvláště uzavřenou smlouvou. Proto se

výslovně vytýká, že se tato ustanovení nepoužijí, pokud je rodinný závod provozován na

základě společenské smlouvy (ať již se založením obchodní společnosti nebo družstva nebo

bez takového založení), smlouvy o tiché společnosti nebo na základě smlouvy zakládající

mezi stranami pracovní poměr. Tyto právní prostředky mohou být přirozeně kombinovány: i

v případě, že bude závod provozován obchodní společností, jejímiž společníky budou

manželé se závazkem k osobnímu výkonu práce, že jejich dcera a syn budou pro tuto

obchodní společnost pracovat na základě pracovní smlouvy a děd bude tichým společníkem

takové obchodní společnosti, budou se práva a povinnosti každého z nich řídit příslušnou

smlouvou. To má platit i v případě uzavření obdobných smluv (příkazní, zprostředkovatelské,

komisionářské apod.).

Navržená úprava se nepoužije ani v případě, kdy rodinný závod provozuje právnická osoba,

na které mají podíly někteří členové rodiny společně s třetími osobami.

Podílejí-li se na provozu rodinného závodu manželé, mohou vzhledem k obecné úpravě

manželského majetkového práva nastat různé situace podle toho, zda je rodinný závod ve

společném jmění manželů, nebo náleží-li do výlučného jmění jednoho z manželů, jakož i

podle toho, zda si manželé ujednali majetkový režim odlišný od zákonného režimu, popřípadě

zda takový režim založil svým rozhodnutím soud. Vzhledem k tomu se navrhuje stanovit, že

se úprava manželského majetkového práva použije přednostně před ustanoveními o rodinném

závodu. Tím se vylučuje konflikt obou úprav.

Praktičnost navržené úpravy vyplývá zejména z toho, že podle současné právní úpravy se

práva a povinnosti zúčastněných osob v obdobných případech, nejsou-li řešena smluvně nebo

konkrétní právní úpravou, řídí ustanoveními o bezdůvodném obohacení, což s ohledem na

konkrétní okolnosti případu, podmíněné zejména dlouhodobostí faktických poměrů tohoto

druhu, otázky skutkového dokazování a zejména na promlčení, nepřináší odpovídající úpravu

práv a povinností ani dostatečnou ochranu dotčených osob. Obtíže, které z mlčení zákona

plynou, jsou dostatečně patrné z judikatury týkající se případů, kdy se členové rodiny nebo

blízcí příbuzní vlastní prací společně podílejí na vytváření trvalých hodnot (např. R 16/83, R

29/89, rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1174/2001 ze dne 5. 11. 2002).

O rodinný závod se jedná, jde-li o soubor obchodního jmění sloužící podnikatelským

účelům (tedy splňuje-li obecné podmínky existence obchodního závodu) a na jehož provozu

se podílejí trvalou prací členové širší rodiny bez toho, že tak činí jako společníci společnosti

nebo na základě pracovní smlouvy.

Rodinný závod není tedy charakterizován předmětem podnikání,

ale osobami, které se trvale podílejí na jeho provozování.

Kromě fixace pojmu

rodinného závodu obsahuje navržené ustavení významné právní pravidlo, podle něhož je na

roveň členu rodiny, který pro rodinný závod trvale pracuje, postaven i ten člen rodiny, který

trvale pracuje pro rodinu, tedy se zejména stará o rodinnou domácnost. Jde o důsledné

naplnění zásady, že osobní péče o rodinu a její členy má stejný význam jako poskytování

majetkových plnění.

K § 701:

Dosud platná i navrhovaná právní úprava vychází z pojetí, že životní úroveň členů rodiny

má být zásadně srovnatelná a že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní

rodičů. Tato právní pravidla se vztahují k zabezpečování osobní potřeby člena rodiny, tedy

jeho výživy ve vlastním slova smyslu a jeho kulturních i hmotných potřeb; v tom směru je

literatura i judikatura ve shodě (např. Zuklínová, M. in Knappová, M. - Švestka, J. et al.

Občanské právo hmotné. Svazek III. 3. vydání. Praha: ASPI, 2002, s. 154 an. nebo

Hrušáková, M. et al. Zákon o rodině. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, s. 357 a

judikatura tam citovaná na s. 366 an.). Na tomto zásadním přístupu navržené ustanovení nic

nemění: i dítě, které se na provozu rodinného závodu neúčastní (např. z důvodů studijních,

zdravotních nebo jiných) nemůže být vyživováno, oblékáno atd. hůře než jeho sourozenec,

který v rodinném závodu pracuje.

Rodinné hospodaření se však neorientuje výlučně na produkci hodnot k okamžité spotřebě:

naopak - a zvláště, provozuje-li rodina rodinný závod, část vytvořených hodnot slouží jako

rezerva nebo se investuje do závodního provozu za účelem modernizace, koupě nových

technologických zařízení apod. Navrhovaným ustanovením se sleduje založit právo

pracujících členů rodiny (členů rodiny zúčastněných na provozu rodinného závodu) na podíl

na zisku, přírůstcích závodu i na věcech nabytých ze zisku z provozu závodu. Ustanovení o

právu na podíl na zisku z provozu rodinného závodu a zakládající i další majetková práva

zúčastněným členům rodiny jsou dispozitivní a nebrání jiným ujednáním. Nicméně i v této

souvislosti se jeví jako potřebné chránit slabší stranu. Proto se sice nevylučuje, aby se člen

odiny zúčastněný na provozu rodinného závodu svých majetkových práv z toho plynoucích

vzdal, avšak navrhuje se stanovit, že tak může učinit jen osoba plně svéprávná, a to vlastním

osobním prohlášením (nikoli tedy s využitím zástupce). Forma veřejné listiny se vyžaduje z

obdobných důvodů jako u manželských majetkových smluv; je nutné zajistit dostatečnou

jistotu, že se projev vůle děje s rozvahou, vážně a bez donucení.

K § 702:

Právě proto, že rodinný závod slouží k obživě rodiny, navrhuje se založit právo všech členů

rodiny zúčastněných na jeho provozu rozhodovat o zásadních otázkách, které se k němu

vztahují. To má platit i v případě, že vlastnictví tohoto závodu náleží jen některému nebo

některým z členů rodiny.

V rámci toho je zapotřebí rozlišovat dvě situace. Předně se jedná o rozhodování o použití

zisku z rodinného závodu a o rozhodování, jak se naloží s jeho přírůstky. Protože se podle

předešlého ustanovení na těchto hodnotách všichni zúčastnění členové rodiny podílejí, je

jejich právo podílet se i na rozhodování, jak s nimi bude naloženo, logickým důsledkem této

konstrukce. Do jiné kategorie spadají zásadní otázky, týkají se vlastního provozu rodinného

závodu - zastavení jeho provozu, změn základních zásad pro provoz, zcizení rodinného

závodu nebo jeho použití jako zástavy apod. Rozhodnutí o nich se svěřují celému rodinnému

společenství, resp. všem členům rodiny zúčastněným na provozu rodinného závodu bez

zřetele na vlastnictví nebo spoluvlastnictví. I když tedy bude rodinný závod např. ve

společném jmění manželů, nebude za situace, kdy se na jeho provozování účastní i jejich

dcera se svým manželem, prarodiče manžela a bratr manželky, nebudou moci např. o

zastavení provozu závodu rozhodnout jen manželé, třebaže jej mají ve společném jmění, ale

všichni zúčastnění většinou hlasů - právě proto, že jde o zdroj obživy jich všech a celé rodiny.

Pokud však mají někteří členové rodiny společně s třetími osobami jen podíly na obchodní

společnosti nebo družstvu, nemůže být toto ani jiná ustanovení o rodinném závodu použita. V

takovém případě rozhoduje o těchto otázkách orgán obchodní společnosti nebo družstva

příslušný podle zákona nebo společenské smlouvy. Tehdy totiž k obživě rodiny neslouží zisk

z obchodního závodu, ale výnos z obchodních nebo členských podílů.

K § 703:

Ze zřejmých důvodů se stanovuje osobní povaha účasti člena rodiny na rodinném závodu.

Přenést tuto účast na jiného má být možné jen v případě, že půjde o některého z manželů nebo

jejich příbuzného do třetího stupně nebo osobu s manžely sešvagřenou až do druhého stupně a

za podmínky, že s tím budou souhlasit všichni členové rodiny na provozu rodinného závodu

již zúčastnění (nikoli jen většina). Hlavní důvod, proč se v tomto případě vyžaduje

jednomyslnost, spočívá v opatření sledujícího dosažení obecné shody a důvěry v

přistupujícího člena, což je při provozování rodinného závodu jako hospodářského organismu

neobyčejně významné.

K § 704:

Hlavní účel navrženého ustanovení sleduje zachování rodinného závodu v majetku rodiny a

těch jejích členů, kteří se účastní na jeho provozování. Ustanovení prvního odstavce míří

především na případy, kdy má při dědění podle pořízení pro případ smrti dojít k rozdělení

pozůstalosti z vůle zůstavitele rozhodnutím třetí osoby. Rovněž ustanovení druhého odstavce

sleduje myšlenku, že rodinný závod má zůstat v rukou těch, k jejichž obživě slouží.

K § 705 a 706:

Zanikne-li účastenství člena rodiny na provozu rodinného závodu, má právo na vypořádání svého podílu na zisku a na přírůstcích. Zejména za situace, kdy provoz rodinného závodu trvá, by mohlo jednorázové vypořádání s odstupujícím členem rodiny představovat výrazný ekonomický zásah do rodinného hospodaření, umožňuje se rozložení platby odstupujícímu členu rodiny do splátek. Soudní kontrola se v daném případě jeví jako nezbytná v zájmu ochrany slabší strany.

K § 707:

Faktická rodinná společenství se řídí především vlastními zvyklostmi a praxí, jaké jsou v nich zavedeny. Provozování rodinných (obchodních) závodů, zejména zemědělských, navíc podléhá i místním zvyklostem, jakož i zvyklostem uplatňovaným v jednotlivých oborech podnikání. Navržené ustanovení na tuto praxi a zvyklosti odkazuje, ale zároveň stanoví, že zákonná ustanovení o rodinném závodu před nimi mají přednost.